Nečipujte nás

Jde-li o život, nejde o statistiku

Média

VÝBĚR Z MONITORINGU SDĚLOVACÍCH PROSTŘEDKŮ   

 

      

  • 30. října 2017 etc.: Chytrá neznamená bezpečná: Úspěšný asistent Evropského parlamentu a člen širšího vedení (Republikový výbor) Strany svobodných občanů (Svobodní), Vážený pan BSc. Miroslav Jahoda, vyjádřil 30. října 2017 na svém oficiálním profilu v rámci sociální sítě Facebook varování před závislostí občanů na chytrých technologiích! Upozornil na nebezpečné situace, kdy veřejná moc nutí širokou veřejnost ke všeobecné elektronizaci a nezajišťuje přitom v éře rostoucích kybernetických útoků plnohodnotný opt-out včetně tradičních a tisíciletími prověřených řešení! Jeho moudrý přístup např. koresponduje s dřívějšími dokumenty Ministerstva vnitra ČR. Vážený pan Jahoda k výše uvedenému tématu mj. napsal: Dlouhodobě nad tím přemýšlím, ale včerejšek mě přiměl zabývat se tím vážněji.

    Myslím si, že toto je jedna z priorit. Odstraňovat závislost na technice, kde je to jen možné. Pochopitelně ne-odstraňovat techniku, ale všude mít připravenou alternativu "postaru".

    Klíčová místa by měla mít záložní generátory elektřiny, nejen nemocnice. Měla by také mít telefonní spojení s vlastním napájením, jako když dřív šly pevné linky i když vypadl proud. Křižovatky by měly být přepnutelné na manuální řízení. Města by měla mít základní nouzové osvětlení. Atd. Všechny důležité registry je nevyhnutelné držet i v papírové formě, která je po tísiciletí ověřená jako nejspolehlivější uchovatel informací.

    Každý občan by měl mít právo žít život bez počítače, pokud se tak rozhodne. Stát nesmí vyžadovat počítač ani připojení k internetu a vymlouvat se, že to dnes je standard. Ukazuje se, že není žádná paranoia mít v domě nějakou zásobu pitné vody a trvanlivého jídla. Stejně tak nějaké základní vybavení.

    A není to jen pro případ výpadků. Jak je možné, že lze hackersky napadnout třeba elektrárnu? To by vůbec nemělo být technicky proveditelné. Čím více budeme připraveni, tím menší budou případné škody. A tlačme na politiky, že nás nesmí vést do stále větší závislosti, ale naopak do samostatnosti.“ – https://www.facebook.com/jahodamiroslav/posts/1161295254001342?pnref=story; http://www.mvcr.cz/clanek/pro-pripad-ohrozeni-prirucka-pro-obyvatele.aspx 

  • 24., 22., 21., 17., 11., 10., 6., 5., 3. srpna 2017; 26. července 2017: Mezinárodní vlna odporu vůči čipování zaměstnanců sílí! S invazivním označováním lidí nesouhlasí špičkoví právníci a další specialisté! – Odborník na pracovní právo David Sheppard (absolvent prestižní Oxfordské univerzity, „University of Oxford“) z britské advokátní kanceláře „Capital Lawvaroval ve svém článku zveřejněném 22. srpna 2017 v rámci webu „Personneltoday.com“ (cca 300.000 unikátních přístupů měsíčně; zaměření na otázky personalistiky a zaměstnanosti) před nadšeným, povinným i dobrovolným zaváděním interního očipování fyzických osob. Pokud by k tomu během pracovněprávních vztahů v praxi skutečně docházelo: „Zaměstnanci by museli vyjádřit s implantací mikročipů svůj plný a svobodný souhlas – a museli by mít také kdykoliv možnost takový svůj souhlas odvolat. Jestliže by jim to nebylo dovoleno, pak se zaměstnavatelé vystavují nebezpečí trestního stíhání,vysvětlil právník Sheppard. Podle jeho legislativní analýzy existuje při čipování také celá řada dalších závažných a úzce navázaných problémů např. s monitoringem pracovníků a ochranou jejich citlivých dat, jelikož stávající mikročipy nastřelené případně v lidských tělech nelze jednoduše vypnout jako mobilní telefony. Zaměstnavatelé musí taktéž respektovat výhradu svědomí, přesvědčení a především náboženské důvody odmítnutí RFID/NFC dálkově čitelných transpondérů. Jinak jim může být udělen justiční trest v důsledku neférového přístupu ke konkrétní skupině občanů. V neposlední řadě existují zdravotní komplikace, infekce atd.: Za tyto problémy by taktéž nesl zaměstnavatel odpovědnost včetně vyplácení vzniklé újmy. Konečně: Co nastane v případě, když očipovaný zaměstnanec ukončí svůj smluvní závazek? Kdo mu uhradí vyjmutí čipu z těla? Jak by mělo být postupováno, když vznikne spor o data nebo samotný dálkově čitelný transpondér? David Sheppard dále upozornil, že čipování lidí představuje z hlediska ústavně-právních předpisů ohromně nebezpečné „minové pole. Proto vskutku nedoporučuje, aby se do tohoto výbušného prostoru někdo pouštěl bez precizního a velice zkušeného právního zastoupení. Čipování fyzických osob bude podle jeho názoru sice nabývat na popularitě, nicméně s tím budou ruku v ruce samozřejmě také růst soudní spory a vyvstávat těžké legislativní otázky, na které zatím nedokáží plně odpovědět ani ti nejzkušenější experti. – Podobně právní specialista Michael Byrnes z prestižní australské advokátních kanceláře „Clayton Utz sdělil široké veřejnosti ve svém článku datovaném 17. srpnem 2017, že lze jen stěží hledat nějaké důvody pro legální požadavky zaměstnavatelů na povinné nastřelování invazivních čipů do podřízených lidských bytostí. Jediná cesta pro takové opatření vede podle něj přes zdokonalení nynějších transpondérů, které by musely přinášet výraznou ochranu zdraví a bezpečnosti dotčených osob. V opačném případě by soud považoval jakékoliv požadavky na povinné operační zákroky za účelem očipování zaměstnanců za překročení únosné hranice zasahování do života pracujících. – Ve stejném duchu informovali 10. srpna 2017 ve svém článku pro odborný server „Lexology.com“ o legálních nebezpečích vynucování čipování právníci Jackie FordováMichael C. Griffaton z jedné z nejlepších a největších amerických advokátních kanceláří „Vorys, Sater, Seymour and Pease LLP“. Dokumentovali v něm mj. konkrétní případ, kdy federální apelační soud ve státě Virginie („The United States Court of Appeals for the Fourth Circuit“) potvrdil oprávněnost obzvláště náboženských důvodů zaměstnanců (tzv. biblické „znamení šelmy“, „Mark of the Beast“) pro odmítnutí externího/interního čipování a dokonce pro nesouhlas s používáním souvisejícího hardware: v dané kauze biometrického skeneru. Fordová s Griffatonem navíc poukázali na možné budoucí závažné legislativní problémy, jestliže dojde k hacknutí implantátů a úzce propojených databází osobních údajů. Neopomněli připomenout americké státy, které již povinné čipování fyzických osob zakázaly (Wisconsin, Severní Dakota, Kalifornie a Oklahoma). – Výše uvedeným argumentům přizvukovala prostřednictvím svého článku publikovaném 22. srpna 2017 na webu „Mondaq.com právnička Jennifer Rubinová z velké a úspěšné advokátní kanceláře „Mintz, Levin, Cohn, Ferris, Glovsky and Popeo, P.C.“ (působnost v USA, Anglii, Izraeli). Nastínila ke všemu další důležitou otázku: Lze vůbec zaručit zachování tolik důležitých kvalitních pracovních vztahů mezi vedením firmy a zaměstnanci, jestliže podřízené osoby dobrovolně odmítnou podporovat firemní „čipovací kulturu“? Jaké následky to bude mít? Stanou se pak pracovníci vylučující čipování osobami jakési podřadné druhé kategorie? Ovlivní to nějak jejich pravidelné výkonnostní hodnocení? Dostanou se tito lidé do nerovného postavení vyplývajícího z jejich pracovně-právního kontraktu? K jakým dalším následkům povede důsledný zaměstnanecký opt-out z nejrůznějších implantátů? – Mezinárodní advokátní společnost „Faegre Baker Daniels LLP“ s působností v Americe, Evropě, Asii zastupovala advokátka Susan W. Klineová, která zveřejnila 21. srpna 2017 právní analýzu, kde zvažovala známé výhody/nevýhody čipování. Deklarovala v ní mj.: Pracovníky odmítající RFID/NFC transpondéry nelze kvůli takovému jejich svobodnému rozhodnutí diskriminovat a musí jim být zaručeny férové zaměstnanecké podmínky tak, jako všem ostatním členům pracovního týmu. Upozornila dále na neustále opomínaný fakt, že implantované mikročipy nesmí v USA za běžných okolností monitorovat zdravotní stav konkrétních identifikovatelných fyzických osob mimo jejich pracovní dobu (viz odkaz na zákon „The Americans with Disabilities Act of 1990“). Klineová uzavřela svůj text doporučením, aby zaměstnavatelé raději než čipování zvažovali jiné a neinvazivní metody označování. – Již 10. srpna 2017 zveřejnil právník Adam Boyd z arizonské advokátní kanceláře „Radix Law prostřednictvím tradičního zpravodajského webu „Azbigmedia.com“ další varovné proti-čipovací teze především z oblasti sporného sledování a vyhodnocování privátních aktivit jednotlivých zaměstnanců. Podle Boydova mínění je pravděpodobné: Dojde ke globálnímu rozšiřování čipových implantátů; na druhé straně také poroste počet států, které zakáží povinné implantace RFID/NFC transpondérů do živých lidských těl. Boyd navíc poukázal na rostoucí náboženský/etický odpor spotřebitelů vůči firmám zaměřeným na propagaci čipování. – Další právní specialistka na oblast zaměstnaneckých smluvních vztahů vyjádřila své obavy z nástupu čipovací agendy 8. srpna 2017 v podcastu na webu tradičního justičního týdeníku „Massachusetts Lawyers Weekly“. Právnička Nancy J. Puleová z bostonské advokátní kanceláře „Posternak, Blankstein & Lund“ (patří pod křídla mezinárodní právní skupiny „Mackrell International“ se zastoupením mj. v České republice) v něm kromě již výše uvedených argumentů proti zavádění nejrůznějších identifikačních transpondérů zdůraznila: Je třeba být pořád ve střehu, protože nikdo nemá zatím jistotu, k jakým všem možným účelům budou mikročipy používány a jak rozsáhlou invazi do občanského soukromí vlastně způsobí. – Specializovaný web pro otázky sdílení mezinárodních manažerských zkušeností „Chiefexecutive.net“ představil svým čtenářům 11. srpna 2017 pohled specialistky na oblast výpočetní techniky Marie desJardins z Marylandské univerzity („College of Engineering and IT“, „University of Maryland“), která poukázala na značná bezpečnostní rizika a mezery v kódování informací uložených v mikročipech nebo propojených databázích. Pokud dojde k masovému rozšíření stávající technologie, která běžně neumožňuje zadání PINů a jiných ochranných prvků, budou muset zaměstnavatelé hlavně čelit neoprávněnému klonování RFID/NFC transpondérů s následkem přístupu cizích osob na dotčené pracoviště se všemi dalšími negativními dopady. Marie desJardins varovala: Nepovažujte nynější technologii čipování lidí za bezpečnou; naopak je v realitě „velmi nebezpečná“. Zřetelně prohlásila: „Mohu Vám říci, že velice dobře rozumím technologickým otázkám a v životě bych si do sebe nedala implantovat mikročip – a rozhodně ne takový, který by si mohl přečíst můj zaměstnavatel.“ Závěrem zdůraznila, že musí být vždy každému zaměstnanci umožněn z čipování plnohodnotný, férový opt-out; jinak nelze o žádné dobrovolnosti vůbec hovořit. – Pro „Chiefexecutive.net“ se ve stejném článku vyjádřil také analytik Americké unie občanských svobod („The American Civil Liberties Union“) Jay Stanley, jenž uvedl obavy z průběhu výběrových řízení a pracovních pohovorů: Co když se začnou zaměstnavatelé uchazečů o práci ptát na souhlas s čipováním? Jaký silný tlak to vyvolá a jaké to bude mít následky na rozhodnutí každé konkrétní osoby, která třeba zrovna nutně potřebuje získat práci?S. Wayne Carter Jr. patří k zastáncům benefitů čipování lidí. Pracuje jako editor tradičního marylandského deníku „The Carroll County Times (CCT). Přesto již 5. srpna 2017 odpověděl ve svém textu pro CCT na podobné otázky zcela jednoznačně: „Domnívám se: Všichni se dokážeme shodnou na tom, že nucení lidí k čipování, nebo čemukoliv podobnému, co by bylo implantováno do jejich těl, představuje hrozný a navíc s největší pravděpodobností také neústavní nápad.“ – Výkonný viceprezident americké poradenské a pojišťovací společnosti „Alliant Employee BenefitsTom Greene vyjádřil 21. srpna 2017 své zděšení nad tím, že by mohl některý zaměstnavatel projevovat skutečný zájem na tom, aby byli jeho podřízení očipováni. Za nežádoucí by považoval vyvíjení tlaku na zaměstnance za tím účelem, aby si dali do svých těl implantovat čipy v rámci plnění smluvního kontraktu a aby pak díky tomu byli kontrolování dokonce už i mimo své pracoviště. Jako zkušený manažer bude svým klientům radit, aby velice dobře zvažovali všechny negativní dopady čipování v oblasti práva a lidského soukromí. – Doktor Lindsay McMillan z australské organizace „HR thinktank Reventure“ uvedl 9. srpna 2017 pro australské specializované weby s náborovou, manažerskou, pracovněprávní tématikou „Mybusiness.com.au“ a „Hcamag.com“ negativní dopady moderních technologií v oblasti ohromné stresové zátěže zaměstnanců („technology-related stress“), kteří podle posledních výzkumů nezvládají neustále sílící vytížení. „Je přímo životně důležité, aby se zaměstnanci necítili být tlačeni k přijímání tak drastických a invazivních opatření, k jakým bezesporu čipování patří,“ vysvětlil McMillan, jenž zároveň vyzval ke kompletní změně pracovně-stresových návyků a související kultury. V opačném případě dojde k dalšímu zhoršení situace s nečekanými celospolečenskými následky. Závěrem McMillan vysvětlil, že technologické implantáty budou představovat velmi silný zásah do soukromého života včetně aplikace různých nezdravých pracovních praktik. – Jak vše nakonec dopadne? To ukážou následující roky. Dokud může každý člověk svobodně bez následků čipování odmítnout: pak není nic ztraceno ani v případě zaměstnanců a zaměstnavatelů. Věřme: Tyto dvě strany téže mince se vždy dokáží bez nátlaku dohodnout na oboustranně férovém, prospěšném řešení. – https://www.mybusiness.com.au/technology/3200-microchipped-workforces-no-longer-sci-fihttp://www.hcamag.com/hr-news/are-microchips-the-ultimate-micromanagement-239727.aspx; http://www.personneltoday.com/hr/microchipping-workers-moral-practical-legal-implications/; https://www.lexology.com/library/detail.aspx?g=18614a86-17f6-4af5-b93c-2e467a139b27; https://www.lexology.com/library/detail.aspx?g=a35c98fd-fc41-496b-9fa9-4396560bd092; https://www.claytonutz.com/knowledge/2017/august/microchipping-employees-in-australia-the-technological-ideal-v-legal-reality; http://www.mondaq.com/unitedstates/x/622472/employee+rights; https://www.mintz.com/DesktopModules/Bring2mind/DMX/Download.aspx?EntryId=4049&PortalId=0&DownloadMethod=display; http://www.corpcounsel.com/id=1202795652803/Employee-Microchipping-in-the-Brave-New-Workplace-World?slreturn=20170725024949; http://chiefexecutive.net/microchipping-employees/; http://www.carrollcountytimes.com/opinion/columnists/cc-op-carter-20170805-story.html; http://www.jdsupra.com/legalnews/big-brother-or-big-benefit-weighing-the-26620/; https://www.faegrebd.com/big-brother-or-big-benefit-weighing-the-option-of-microchipping; https://twitter.com/FaegreBD/status/899979872000327680; https://www.mybusiness.com.au/technology/3206-microchipping-workers-a-misperception; http://azbigmedia.com/ab/can-company-require-microchipped; http://www.catholic.org/news/technology/story.php?id=75749; http://www1.cbn.com/cbnnews/us/2017/august/you-may-not-get-microchipped-but-experts-say-your-kids-will; http://www.govtech.com/dc/articles/Microchipping-May-Be-the-Next-Gen-Password.html; https://www.bizjournals.com/public/index.php/bizjournals/how-to/technology/2017/08/employer-s-offer-of-microchip-implant-stretches.html; https://www.benefitnews.com/opinion/the-hr-implications-of-employee-microchipping; https://www.mybusiness.com.au/technology/3200-microchipped-workforces-no-longer-sci-fi; http://www.afuturethatworks.org.au/media-stories/2017/8/11/microchipped-workforces-no-longer-sci-fi; http://www.afuturethatworks.org.au/media-stories/2017/8/9/are-microchips-the-ultimate-micromanagement; http://abcnews.go.com/Technology/microchip-implants-chart-territory-call-ethical-nightmare/story?id=48987219; http://masslawyersweekly.com/2017/08/08/podcast-microchipping-employees-arrives-at-u-s-workplace/; https://www.zimeye.net/us-company-causes-666-bible-scare-installs-microchips-on-40-of-its-employees-hands/; http://ktar.com/story/1670132/would-you-take-a-job-that-requires-a-microchip-inside-your-body/; http://www.pbl.com/news-media/microchipping-employees-arrives-at-us-eorkplaces

  • 23., 22., 21., 18., 17., 16., 15., 14. srpna 2017; 12. července 2017; 22. března 2017; 27., 25. března 2015 etc.: Kde jsou nepřekročitelné hranice bioetiky v oblasti moderní medicíny? Další invazivní vědecký výzkum: Genetická, virová, nanočásticová manipulace s neurony a jejich dálkové ovládání pomocí elektromagnetických polí! Kromě nesporných léčebných výhod přinese ovšem tato metoda ohromné riziko destrukce svobodného lidského života v případě jejího zneužití veřejnou, korporátní nebo zločinnou mocí. – Vědecký tým z americké státní univerzityBuffalu (UB; stát New York), Philippsovy univerzity v německém Marburgu a ze španělské Univerzity v Santiagu de Compostela publikoval 15. srpna 2017 v odborném časopisu eLife a o den později na oficiálním webu UB informace o úspěšném postupu budoucí léčebné metody nazvané „magnetotermická stimulace mozku“ (viz dřívější pokusy z let 2016, 2015). Její podstata spočívá v nastřelení modifikovaného řetězce DNA do neuronů prostřednictvím virové infekce. Tím dochází k narušení přirozené struktury membrán mozkových buněk a k tvorbě tzv. tepelně aktivovaných propustných iontových kanálů. Výzkumníci posléze implantovali do prostoru cílených neuronů magneticky citlivé nanočástice, které obalily povrch dotyčných buněk jako cibulová slupka. V případě působení elektromagnetického pole pak došlo k rychlému pohybu nanočástic a tím k vytváření tepelné energie, která následně prostupovala iontovými kanály do prostoru neuronů, čímž je aktivovala. – Výše uvedený postup byl zatím použit pouze na laboratorních zvířatech (nikoliv na lidech) s výsledkem dálkové, bezdrátové kontroly jejich pohybu. – Badatelé si od celé „magnetotermické stimulace mozku“ (MSM) slibují dalekosáhlé úspěchy v potírání psychických onemocnění. Věří, že se jim podaří přispět k dokonalému poznání a ovládnutí lidské mysli. – Zatím však neexistují dlouhodobé studie potvrzující naprostou zdravotní nezávadnost MSM. Autoři článku zveřejněném v časopise eLife nicméně tvrdí: Nepozorovali žádné poškození neuronů; ani po opakovaném působení jejich metody. Samotné nanočástice zmizely ze zasažených buněk během dřívějších podobných experimentů během jednoho až dvou měsíců. – Je ovšem otázkou, co se s těmito nanočásticemi stalo a především jak ovlivnila genetická virová manipulace z dlouhodobého pohledu zasažené neurony. Zodpovědní vědci na to budou muset samozřejmě zcela přesně odpovědět v případě budoucích klinických testů. – Na druhé straně zde neustále existuje reálné nebezpečí, že MSM zneužije ke svým nekalým cílům veřejná, korporátní nebo zločinná moc. Faktem je: Existují energetické/aktivní/pasivní, obranné nebo útočné mikrovlnné radiofrekvenční zbraně, které zpravidla pracují v rozmezí 300 MHz až 300 GHz. Takové vojenské prostředky jsou neustále vyvíjeny, testovány. Část z nich může výraznou měrou přispět k ochraně občanů třeba v civilním leteckém provozu vůči destruktivním akcím teroristů nebo zabránit davovým pokusům o rabování cizího majetku apod. (Viz. využití principu nesnesitelného dálkového zahřívání kožních buněk.) – Především z dějin je také dobře známá „násilná povaha“ veřejné moci. Nikdo nedokáže dost dobře zcela vyloučit a garantovat občanům, že proti nim nebudou použity radiofrekvenční zbraně např. za účelem udržení vlády, získání ekonomicko-mocenských výhod, ovlivňování mysli, zdraví apod., když navíc lidé by přitom o užití takového arzenálu teoreticky nemuseli díky jeho reálné „neviditelnosti“ vůbec vědět. – Politická reprezentace má bohužel často ve zvyku podceňovat nejrůznější násilné bezpečnostní hrozby až do doby, kdy již není čas ani prostor na včasnou prevenci a nápravu situace. Signifikantní medicínská rizika jsou v realitě neustále přítomná hlavně v případě nízkých frekvencí a vysokého výkonu konkrétního vysílače (viz např. případy popálení mikrovlnami a vnitřních zranění, která se mohou projevit až později po vystavení organizmu působení takové frekvence v rámci sekund až minut). Navíc o tom, že mikrovlnami lze dálkově v určité míře ovlivňovat živočichy, zvířata, konkrétní osoby a celé masy shromážděných osob: není pochyb. – Pro srovnání: Webové stránky novin „Mladá fronta E15“ (E15) z tradiční mediální skupiny „Mladá fronta, a. s.“ zveřejnily 5. března 2015 článek o vědeckém projektu čipování hmyzu a jeho doslova dálkovém ovládání. Výše uvedený výzkum byl z části realizován s grantovou podporou amerického námořnictva („Space and Naval Warfare Systems Command“, v rámci ministerstva obrany) a texaské státní university „Texas A&M University“. Vědci umístili na tělo živého švába miniaturní transpondér s baterií, ze kterého vyvedli přímo do jeho mozku vodiče elektrického proudu. Jakmile badatelé dálkovým vysílačem precizně stimulovali broukovy neurony skrze elektrické výboje: hmyz měnil směr pohybu podle operátorových pokynů. – Informaci zveřejnil především prestižní vědecký časopis „Journal of the Royal Society Interface”, který vydává známý poradní výzkumný orgán britské vlády „Královská společnost“ („The President, Council, and Fellows of the Royal Society of London for Improving Natural Knowledge“). – Deník E15 ovšem velmi moudře upozornil, že podobné experimenty mohou mít dalekosáhlý (ne)etický dopad. – Obzvláště jde o situace, kdy vědecké výsledky zneužijí ke svým cílům zástupci státu, roztodivných politických agend (viz plány na vybudování chytrých měst, regionů, ničení soukromí a nedotknutelnosti lidského obydlí) atd. – Podle E15: „Ve výsledku by pak mohli takto upravení švábi nosit mikročidla a kamery do oblastí, kam se člověk nemůže dostat. /.../ Je v pořádku vyrábět takovéto kyborgy? Začíná to šváby a myškami, ale co když to skončí u psů, koček nebo dokonce opic (a konečně také u lidí, pozn. editora)?“ – Např. Společenství webu Necipujtenas.CZ již dříve zveřejnilo výsledky mnohaletého bádání španělského profesora fyziologie a legendy v oblasti vědeckého výzkumu stimulace mozku: pana profesora José Manuela Rodrigueze Delgada (1915 – 2011), jenž působil mj. na prestižní Yaleově univerzitě („Yale University“). Právě profesor Delgado prokázal na stovkách zdokumentovaných experimentů, že lze dálkově ovládat i velká zvířata. Roku 1963 si získal mezinárodní proslulost: Pomocí rádiových vln a implantátu v mozku (tzv. „Stimoceiver“) zastavil opakovaně útok býka v aréně. Fascinovaní diváci jen nevěřícně kroutili hlavami, když se po stisku tlačítka útočící zvíře zastavilo, zklidnilo. Elektrody v hlavě zvířete – implantované na správném místě – vyslaly elektrický výboj a ten opakovaně přiměl býka k zastavení. Senzační zpráva obletěla celý svět. Delgado vyzkoušel v dalších letech podobné pokusy třeba na opicích, kočkách, myších aj. živých tvorech včetně lidských dobrovolníků. Výsledky byly ohromující. Potvrdily: Lze ovládat člověka/zvíře na dálku a řídit nejen jeho motoriku, nýbrž také pocity, některé myšlenky, ale především danou osobu přimět k tomu, aby činila dílčí/vybrané úkony. – Již za Delgadových časů byli vědci schopni umístit do lidského mozku zařízení s mikročipem zhruba o velikosti mince a to posléze dálkově aktivovat. Mohlo teoreticky zůstat v pacientovi po celý jeho život, aniž by jej nějak zatěžovalo. – Delgadova práce vyvolala na jedné straně nadšení u progresivních vědců, armády i části politiků a naopak zděšení z hlediska bioetikůlibertariánů nebo křesťanů, dalších obhájců lidských přirozených práv/svobod. – Pokud si v této souvislosti např. připomeneme materiály vzniklé z působnosti expertních týmů CIA a spol. v rámci projektu MKUltra („Subproject 119“ nebo „Subproject 54“), které zveřejnil v sedmdesátých letech minulého století